Česká republika se ke kampani připojuje pravidelně od
roku 1996 a v loňském roce ji v Česku podpořilo 349 měst, obcí,
městských částí nebo krajů a institucí. V březnu loňského roku proběhly v Tibetu největší nepokoje za
posledních dvacet let. Ke zlepšení situace v dodržování občanských práv
nepřispěly přes ujišťování čínské vlády ani letní Olympijské hry v
Pekingu, naopak podle dostupných zpráv zvýšily represe proti Tibeťanům.
Oficiální vlajka tibetské exilové vlády byla původně bojovou
zástavou. Jako vlajka se poprvé objevila na konferenci o vztazích v
Asii v roce 1947 v indickém Dillí. V Číně je zakázaná. Ve středu vlajky je bílá zasněžená hora jako symbol Tibetu. Vpředu
stojí pár sněžných lvů, tibetských mytologických zvířat. Symbolizují
sjednocení duchovního a světského života. Zářící trojbarevný drahokam,
který sněžní lvi drží, představuje tři buddhistické klenoty Budhu,
Dharmu a Sanghu. U nohou lvů leží červenomodrý drahokam, který
představuje správné etické chování. To je založeno na šestnácti
způsobech lidského chování a deseti buddhistických ctnostech. Slunce na
vrcholku hory je symbolem radosti ze svobody, duchovního a materiálního
štěstí a blahobytu všech žijících bytostí v Tibetu. Na bílou horou je
tmavomodré nebe, které je lemováno šesti červenými pásy. Tato kombinace
připomíná nepřetržitou ochranu duchovního i světského života černými a
červenými buddhistickými ochránci. Šest červených pásů zastupuje také
šest původních kmenů, které žily na území dnešního Tibetu a jsou
považovány za předky Tibeťanů. Žlutý lem na obvodu vlajky představuje
zlato jako symbol Budhova učení. Strana bez lemu pak vyjadřuje
otevřenost Tibetu vůči nebuddhistickému učení.
dle Mediafax