Skupina Kabát vystoupí v dubnu v O2 Areně

Na album Banditi di Praga se čekalo dost dlouho. Proč?
Protože jsme nechtěli vydávat polotovar. A nebylo kam spěchat. Vždycky jsme měli rozmezí vydání desky dva, dva a půl roku. Ale nám do toho vyšlo výročí kapely 20 let. A nechtěli jsme míchat výroční koncert Na Vypichu a vydávání nové desky.

Nejpopulárnější písničky vznikaly prý za chvilku, například Malá dáma. Co je to ta chvilka?
Je pravda, že když je nějaký náběh na hit, tak tě to napadne a máš to za pět minut hotové. Čím déle písničku děláš, tím víc se to zamotává, a pak ji stejně vyhodíš do koše. Pamatuji si, že nejrychleji jsem měl nazpívanou a nahranou s chlapama Pohodu. Ona nebyla na žádné řadové desce, my jsme ji dávali jako bonus ke kompilaci Suma Sumárum. A to šlo samo. Měl jsem ji nazpívanou asi za deset minut.

Kterou skladbu z Banditi di Praga tipuješ na hit typu Pohoda, Žízeň, Kdo ví jestli, Burlaci?
Já neovlivním názory posluchačů. Dneska se dá udělat leccos, když to hraješ lidem v rádiu dokola, věří, že je to největší pecka na světě. Ale... na turné hrajeme sedm věcí z nové desky, mně
se třeba líbí Kávu si osladil nebo Banditi di Praga, na což jsme dělali i videoklip. Ale líbí se mi i písničky, které jsme dělali k filmu Franty Brabce „V Peřinách". Tam je písnička Peří prach a broky anebo Schody. Vyhraněný hit nemám. Tipnul bych si asi, že Banditi di Praga je největší tahák, otvíráme s ní turné a je nejvíc na efekt.

V některých textech se vracíte domů - na sever Čech. Je na Banditi di Praga nějaký takový?
To není tak, že by to bylo plánované. Ani nemyslím, že bysme se chtěli vracet. Já se třeba vracet nechci, protože mám svůj domov už v Praze. Ale když to Milana napadne, tak to v textech je.
Milan je vrchní skladatel a šéf přes texty a kapelu. Ale máme písničku Potkali se v Paříži, tak se třeba zase budeme vracet do Paříže. Někdy, nevím...

Říkáš, že domov máš už v Praze. Kdybyste teda měli točit klip v Praze 9, kde by to bylo?
My si vždycky vybíráme zajímavá místa a určitě by se našlo i v Praze 9. Takhle z hlavy nevím, co je v Praze 9 zajímavého, protože tam nežiji. Žiji v Praze 4. Ale až tak dopodrobna jsme o tom ani nepřemýšleli. Rozhodnout se pro konkrétní lokalitu je těžké, protože v každé čtvrti jsou zajímavá místa.

Při svých šňůrách se pravidelně vracíte do Ústí nad Labem. Cítíte se
ta, taky pořád jako doma?
Já jsem se v Ústí učil tři a půl roku na spojovacího technika. Byla
tam dobrá parta. Mám k severu dobrý vztah, protože jsem se tam narodil a jako kapela jsme tam začínali. Naše první nahrávka vznikla
v Ústí ve studiu Českého rozhlasu Na schodech, hned vedle učiliště,
kde jsem se učil. A na koncerty se do Ústí vracím rád. Je tam skvělé publikum.

Vy máte ale kořeny i na Slovácku. Zavítáte tam i mimo šňůru?
Občas tam jezdím, protože mám kamarády v Uherském Hradišti. A
spolupracuji hodně s dětským sborem, který se jmenuje Svatý pluk, a s jeho šéfem Honzou Gajdošíkem. Pozvou mě tam, když mají křest. A já si s nimi zazpívám, oni dělají písničky i od Kabátů. Je to krásný. Mám ke
Slovácku a jižní Moravě vztah, protože odtamtud pocházel můj děda -
byl z Bzence.

Takže kdybych před tebe postavila pivo, slivovici a víno, co si vybereš?
V Břeclavi jsme se o tom zrovna teď s Otou bavili. Tak půjdeme na víno, ale pak přinesli kořalku a my si dali kořalku. Já vždycky jako že decentně začínám a postupně se to zvrtává. Když se ráno probouzím, říkám si, ježíši, co to zase bylo. Ale k dobrýmu jídlu bych si dal pivečko, na chuť vínečko a na dobrou náladu kořalku.

Co pro Kabát znamenají nejrůznější ceny jako Český slavík či Anděl? Kde je máte doma uložené?
Slavík je cena, kterou určují lidé. To nás těší. Vždyť my bojujeme o přízeň posluchačů. Anděl byl za prodej desky. A to je jasný, to jsou čísla, která se nedají změnit. Na zdi mám všechny
naše desky, Anděla máme každý jednoho... Já mám doma Anděla z roku 2002 a taky za nejprodávanější desku. Mám Slavíky a různé ceny doma ve studiu na reprobedně a po vitrínách.
To víš, že se tím chlubím, když už to jednou mám.

Kdo je Franta v písničce Kávu si osladil (pro Frantu)?
Milana napadla ta fráze Franta už hlídá klíč. On to byl Franta Kotva, kytarista ze Žlutýho psa.
Jezdil s námi, když zrovna nehrál s kapelou, jako road manažer na turné a pomáhal nám s věcmi okolo pódia, staral se o kapelu, abychom nezabloudili na zimáku nebo fotbalovým stadionu, abychom byli včas tam, kde máme být. On byl strašně pohodovej chlap a skvělej člověk a muzikant. On už bohužel není mezi námi. A Milan to do písničky napsal. Vždycky říkám na koncertech, že ji věnujeme jemu.

Prvním albem Má ji motorovou jste si vysloužili pověst "buranské" bigbítové formace už proto,
že na obalu jste pózovali u vepřína. Na Banditi di Praga jste v kostýmech, evokujících atmosféru přelomu 19. a 20. století. Co to?
Kapela se vyvíjí. Od roku 1991 do 2011 to máš dvacet let. Vyvíjíme se. U vepřína jsme pózovali jako mladí kluci z Teplic. Nikdo nás nebral vážně. Říkali si „no jo, mladá parta, zmizí za rok". A nestalo se to, naštěstí pro nás. Jdeme dál. Hrajeme kabátí bigbeat a když o nás někdo tvrdí, že jsme parta buranů, tak z něj mluví bledá závist, že nám to pořád hraje a máme plný koncerty. Si myslím.

Chystáte nějaké překvapení pro návštěvníky koncertů?
Určitě. Nechci je vystřílet. Ať se na to fanoušci přijdou podívat.

 Martina Seewaldová