Začátek podzimu je ideální dobou na aplikaci očkování proti chřipce. Aby bylo účinné, musí ho člověk podstoupit ještě před vypuknutím epidemie. „Ideální období pro očkování je od začátku září do poloviny října, kdy je organismus odpočinutý po létě a pak má ještě dostatečný čas pro tvorbu protilátek než samotná chřipková epidemie vypukne. Protilátky se tvoří 14 až 21 dní“, říká zdravotní sestra Anna Kyzlinková.
Každý rok se na trhu objeví několik druhů vakcín. V ČR jsou k dispozici štěpené a subjednotkové, rozdíl mezi nimi je v technologii výroby, vysvětlila Libuše Borská z ministerstva zdravotnictví. „Dostupné očkovací látky obsahují obvykle tři kmeny chřipkových virů – dva subtypy chřipky A a jeden subtyp chřipky B, které způsobily v předchozí chřipkové sezóně nejvyšší nemocnost. Výběr je prováděn Světovou zdravotnickou organizací pro jižní a severní polokouli zvlášť,“ dodala.
Některé vakcíny jsou nízkoalergické, jiné jsou vhodné pro starší osoby a další zase pro děti. Všechny jsou ale na předpis nebo je má k dispozici lékař přímo v ordinaci, který také pacientovi doporučí tu nejvhodnější.
Očkování proti chřipce provádí každý praktický lékař nebo specializovaná očkovací centra. Ceny vakcín se pohybují zhruba od 170 do 300 korun. „Z veřejného zdravotního pojištění je vakcína hrazena osobám starším 65 let a dále osobám s vybranými zdravotními indikacemi. U některých vakcín však, s ohledem na nastavení jejich ceny, nelze vyloučit minimální doplatek,“ upřesnila Libuše Borská. Očkuje se jednorázově do svalu ramene, vakcíny jsou vhodné i pro děti. „Očkovat lze děti od půl roku věku, ale obecně se očkuje až ve třech letech, kdy je ukončeno základní očkování,“ vysvětluje Anna Kyzlinková.
Za čtyři až šest týdnů po očkování dosáhne hladina protilátek 70 až 90 procent, za několik měsíců klesá. Očkování je většinou snášeno velmi dobře, někdy se mohou objevit bolesti v místě vpichu, otoky nebo zarudnutí. Vzácněji zvýšená teplota a malátnost. Tyto nežádoucí příznaky přetrvávají většinou krátkou dobu. Očkování ale nelze provést při horečce.
Podle Státního zdravotního ústavu pokrývají dostupné vakcíny očekávanou chřipku z více než 75 procent. „Očkování proti chřipce chrání před touto infekcí, nicméně starší osoby a osoby s chronickým onemocněním mohou tvořit nižší hladiny protilátek než zdraví mladí dospělí. Přesto u těchto osob snižuje očkování výrazně riziko komplikací, hospitalizací a úmrtí,“ podotkla Libuše Borská.
Někteří lidé, kteří se naočkovat nechali, si však stěžují, že chřipku stejně dostali. Odborníci ale tvrdí, že si zřejmě toto onemocnění spletli s nachlazením nebo virózou, proti kterým žádné očkování neexistuje.
Češi patří v Evropě mezi nejméně proočkované národy proti této nemoci. Souvisí to i s tím, že chřipkové viry neustále mutují a vakcíny se vyrábějí jen na základě odhadů podle minulé sezóny. „Hodně lidí se toho očkování bojí, nechtějí zbytečně zatěžovat organizmus. Většinou na podzim očkujeme 200 až 250 lidí, což je asi deset procent z celkového počtu našich pacientů. Ale počet očkovaných mírně stoupá. Ti, kteří s tím už mají zkušenost, pak chodívají pravidelně,“ řekla praktická lékařka Štěpánka Polcarová.
O očkování se lidé začali zajímat předloňskou zimu, kdy celý svět zachvátila panika z tak zvané prasečí chřipky. Vir, který ji způsobil, dosud nevymizel. „Virus A (H1N1) cirkuluje v populaci a lze jeho výskyt očekávat i v nadcházející chřipkové sezóně. Součástí vakcíny proti sezónní chřipce je i kmen A (H1N1), stejně jako byl tento kmen součástí vakcíny používané před chřipkovou sezónou 2010/2011,“ poznamenala Libuše Borská.
