Nejčastější spory mezi sousedy vyvolává nadměrný hluk. Každý člověk má jinou představu o tom, jaké zdroje hluku a kdy může pouštět, a zapomíná na omezené hlukově izolační vlastnosti stěn. Spor je na světě v okamžiku, kdy se první upozornění či prosba souseda, aby hudba byla ztišena nebo aby určitá hlučná činnost byla prováděna v jinou denní dobu, nesetká s pochopením. Někdy je dokonce reakcí arogantní odmítnutí doprovázené obvykle zvýšením intenzity hluku.
„Existují hygienické hlukové normy, které omezují intenzitu hluku nejen v noci, ale i přes den. Pokud by pronikající hluk přesahoval od 6 do 22 hodin 40 decibelů a v noci 30 decibelů, lze se domáhat ochrany ve správním řízení, popřípadě v řízení přestupkovém. V krajním případě o ochraně rozhodne soud. Ten může uložit tomu, kdo hluk působí, aby se takového jednání zdržel. Zpravidla je nutný znalecký posudek, který intenzitu hluku změří a porovná s příslušnými hygienickými normami,“ vysvětlil Milan Jelínek.
Dalším typickým případem narušení sousedských vztahů je vytopení sousedova bytu. Případy vypadlé odpadní hadice u automatické pračky nebo prasklé odpadní trubky pod vanou znají téměř všichni. „Dojde-li k průsaku vody do okolních bytů, je povinností původce škody nahradit to, co způsobil. Nejčastěji jde o zaplacení nákladů na malířské práce. Může však jít o opravu vzedmutých podlah a podobně. Zda tak původce učiní v peněžní podobě, nebo tím, že opravu zajistí sám, je věcí jeho rozhodnutí. Platí, že ten, kdo škodu způsobil, ji musí odstranit uvedením věcí do původního stavu,“ řekl Milan Jelínek.
Mezi vlastníky sousedících nemovitostí jde nejčastěji o spornou hranici nebo o pronikání takzvaných imisí z jednoho pozemku na druhý, ať už v podobě zápachu, průsaku vody nebo přesahu stromů na sousední pozemek. Většina Čechů konflikty se sousedy nijak neřeší, ale když už se pro konfrontaci rozhodnou, neváhají sáhnout k extrémním způsobům. Často se přiklánějí k pomstě v podobě strhaných štítků na schránkách nebo strkají zápalky do zvonků narušitele klidu. Vše přitom lze řešit kultivovaným způsobem a najít společné řešení.
„Vhodným řešením sousedských sporů je mediace, což je řešení sporu mimosoudní cestou. Existují dokonce země, v nichž před případným soudním řešením určitého konfliktu musí proběhnout mediace povinně. V Česku je zatím tento institut v počátcích, není významně legislativně upraven a takovýto způsob řešení sporů není zatím ani závazný. Jistě je to ale způsob, který může být dobře použitelný právě na řešení sousedských sporů,“ řekl Milan Jelínek z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři.
