Pětadvacetiletá Táňa, čerstvá Miss aerobik, vyrůstala a do školy chodila a dodnes i bydlí v Praze 9 v Horních Počernicích. Táňo, kde jste vlastně doma – narozením, bydlištěm nebo sportovním klubem?
Narodila jsem se sice v Plzni, ale v Horních Počernicích bydlím od 3. třídy základní školy. Zde jsem se i začala věnovat aerobiku. Právě na ZŠ Chodovická v Horních Počernicích, která má na druhém stupni i rozšířenou výuku tělesné výchovy, jsem začala navštěvovat běžné komerční kursy aerobiku. Na střední jsem chodila do Karlína a na aerobik chodím do Chuchle v Praze 5, ale stále bydlím a žiju v Počernicích.
To byly začátky – co následovalo ve vaší sportovní kariéře a s jakými úspěchy?
Od roku 2003 jsem členem sportovního Aerobic teamu Veroniky Vrzbové z pražské Chuchle, kde se soustřeďujeme na sportovní aerobic i na fitness teamy. S týmem děvčat jsme zažily mnohé úspěchy doma i v zahraničí, ale asi nejvýznamnějším úspěchem bylo předloni, tedy v roce 2007, zlatá medaile na mistrovství světa ve sportovním aerobiku.
Zlatá medaile mistryň světa v aerobiku – to se neurodí každý den. Jak to probíhalo?
Byla jsem v roce 2007 v týmu v seniorské kategorii – ta začíná od 17 let věku. Už předtím ten rok jsme s Aerobic Teamem získaly stříbro na mistrovství republiky a druhé jsme byly i na Mistrovství Evropy ve španělském Lloret de Mar. Před MS prošla choreografie změnami. Od prvního kola byl náš tým na prvním místě, které udržel až do finále. Šest ze sedmi rozhodčích nás ohodnotilo nejvyššími známkami. Kromě našeho týmu seniorek kategorie Fitness aerobic navíc získal světové zlato i druhý chuchelský team kadetek, takže úspěch byl jednoznačný. Loni jsem se mistrovství světa týmů neúčastnila a připravovala se na soutěž Miss aerobic a také ze soutěží družstev přecházela na sportovní aerobic jednotlivkyň. Ten u nás již před lety proslavila třeba Olga Šípková. Další úspěchy byly v roce 2004 3. na MS v Austrálii či 1. na ME v Rotterdamu a i v dalších letech.
Nakoukne tedy do Počernic ještě nějaké světové zlato ve vašem aerobickém podání?
Aerobik se velmi posunul dopředu a v pětadvaceti už nemám tak vrcholové ambice jako dříve. Byla bych spokojená, kdybych se jako jednotlivec dostala do finále mistrovství České republiky. Ráda bych také uspěla v nominačních kritériích, protože nejlepší z těchto závodů se zároveň nominují na evropskou nebo dokonce světovou soutěž. Teď se zabývám sportovním aerobikem více pro radost.
Máte hodně zkušeností – nelákala by vás role trenérky?
Samozřejmě – už tuto roli zkouším, protože v našem klubu pomáhám jako pomocná trenérka s trénováním dětí. Vedu přípravku nejmenší holčičky od 4 do 8 let. To jsou ty nejmenší, protože od 8 let pak přechází do závodních kategorií a správný přístup je v tomto věku zcela zásadní pro jejich další sportovní vývoj. Ještě osobně vedu tříčlenný tým dívek kadetek, kterým je jedenáct let. V dubnu budeme závodit na společném nominačním závodě na mistrovství Evropy, takže doufám, že když ne já jako závodnice, tak možná jako trenérka mých jedenáctiletých svěřenkyň, budu mít úspěch.
Napadlo vás založit v Praze 9, ve vašem bydlišti, nějaký aerobikový team?
Napadlo, v Horních Počernicích něco takového chybí. Mám k tomu i patřičné zkušenosti i znalosti, protože studuju na Fakultě tělesné výchovy a sportu navazující magisterskou část. I když učitelkou těláku asi nebudu (smích), představa učit talentované děti z Prahy 9 tomu, co sama umím, mne láká. Ostatně do prázdnin budu v rámci mého studia vykonávat tříměsíční praxi v Letňanech v základní škole Fryčovická. Co dál s možným vlastním týmem aerobiku v mém bydlišti, rozhodne čas a ukáže příležitosti, nebo i možné prostory nebo sponzoři.
Jak se vám líbí bydlení v Praze 9?
Rozhodně se mi počernické bydlení líbí. Je to na okraji Prahy, je tu čistý vzduch a samozřejmě i klid. I s dopravou jsme spokojená: jezdila jsem především metrem – třeba do klubu v Chuchli to byla cesta autobus-metro-autobus, takže jsem si užila. Teď jezdím napůl, kromě MHD částečně s přítelem i autem. I když jsem za výhru v Miss aerobic dostala roční užívání automobilu, sama si řidičák teprve dělám, takže mne zatím vozí přítel. Až budu řídit, stejně si ale asi budu nechávat auto na parkingu na Černém mostě, protože do centra je metro ideální.
Asi máte pohybu v tělocvičně dost – přesto, využíváte možnosti bydlení na kraji Prahy k nějakému rekreačnímu sportování? Můžeme vás potkat na kole nebo na bruslích kolem Horních Počernic?
Máte pravdu, kromě aerobiku se zas tak moc nehýbám. Na kole moc nejezdím, jen od jara do podzimu si občas vyjedu na brusle. Ovšem problémem jsou špatné cesty tady v Počernicích a okolí – moc se tady na tom zdejším asfaltu fakt bruslit nedá, i když jsem to párkrát zkoušela. Proto často nakonec skončíme u Vltavy. Takže mne asi nejčastěji opravdu potkáte v metru a autobusu do Počernic, na mé jarní praxi ve škole v Letňanech nebo pokud bych zrealizovala aerobic u nás v Praze 9… 🙂
Jan Bělohubý
