Podle průzkumu, realizovaného odbory bank a pojišťoven v Německu (The German Trade Union Bank and Insurance, HBV), si téměř třetina zaměstnanců stěžuje na tepelně vlhkostní mikroklima v interiéru budov. Dalších 13,5 procent si stěžovalo na hluk, 10, 6 procent na osvětlení, 10,2 procent na cigaretový kouř a 9,9 procent na stísněnost prostoru. Prostředí se podílí více jak 70 procent na diskomfortu při práci. Nejméně si dělají lidé starosti s prací přesčas (8,9 procent), se svými nadřízenými (čtyři procenta) a kolegy (2,9 procent). Nejvíce stížností je v prostorách vybavených klimatizací.

90 procent  času tráví lidé právě ve vnitřním prostředí, proto je jeho kvalita důležitá pro pohodu a zdraví. Podle Světové zdravotnické organizace WHO mohou mít ultra jemné částice, které pronikají filtračními systémy, negativní vliv na kardiovaskulární systém, zeslabují plicní a dýchací funkce (především u dětí a starších osob). Pro čištění vzduchu a ochranu lidí existují efektivní řešení v podobě vzduchových filtrů. Jak popisuje situaci Imrich Mészáros, výkonný ředitel společnosti Camfil Farr: „Malý rozdíl v účinnosti filtru může přinést provozovatelům budov ročně několikatisícové úspory a lidem, kteří se ve vnitřních prostorech pohybují umožní dýchat čistší vzduch.“

Co znečisťuje vzduch?

Vnitřní prostředí kancelářských, ale i ostatních veřejných vnitřních prostorů je znečištěné částečkami pronikajícími zvenku. Součástí znečištění mohou být i jemné a ultrajemné částečky z kopírování papíru, osvěžovačů vzduchu, textilu, nábytku, barev a čistících prostředků. Proto je důležitá nejen filtrace vzduchu proudícího z venku, ale i kvalitní a účinná filtrace cirkulujícího vzduchu. Velká část vzduchu (někdy až 80 %) se často opět vrací do vnitřního prostoru z důvodu úspory energie. Škodlivé částečky a látky se tak uvnitř akumulují a to má následně velmi špatné účinky na zdraví a výkonnost osob pracujících v takovém prostoru.

Syndrom nemocných budov

Syndrom nemocných budov je v současnosti běžným označením bolesti hlavy, podráždění očí a nosových sliznic, únavy a dalších symptomů, které mohou souviset s časem stráveným uvnitř budovy anebo místností. Tento syndrom je v architektuře prokazatelný. Odborníci z lékařského prostředí už dlouhodobě upozorňují na příznaky shodné s nachlazením. Syndrom by se podle jejich závěrů měl přesněji nazývat Syndrom nemoci z budov (Building Related Ilness – BRI), jehož původ je možné zjistit v konkrétní budově nebo místnosti. Syndrom nemocných budov je typický pro moderní budovy, málokdy se vyskytne i ve staré zástavbě.

Řešením jsou účinné filtry

Ve vzduchotechnice budov platí, že čím kvalitnější filtry jsou v klimatizaci použité, tím jednodušší a méně náročná je údržba zařízení. Všeobecně by se filtry měly měnit aspoň dvakrát ročně anebo v případě laciných filtrů, když je filtr zanesený a neplní už svou funkci. Vzduchové filtry totiž původně vznikly jako ochrana ventilačních a klimatizačních zařízení. Až s odstupem času se na vzduchovou filtraci začalo nahlížet i v kontextu s kvalitou vnitřního prostředí a ochrany zdraví osob. Jak dále doplňuje Imrich Mészáros, výkonný ředitel společnosti Camfil Farr s.r.o.: „ Filtry jsou rozdělené podle kvality do několika tříd. Camfil Farr doporučuje v budovách, kde se zdržují lidé, používat filtry minimálně z třídy F7 (třída jemných filtrů), které zaručují kvalitní filtraci vzduchu, dlouhou životnost a nízkou energetickou náročnost systému. Zároveň chrání i samotné zařízení před nežádoucím znečištěním a usazováním škodlivých částic.“